Opäť by som veľmi rád vrátil k Čechovovi. Počas popoludňajšej siesty, za zvuku prázdnych argumentov pána Csákyho v relácii Na telo, som si prečítal poviedku Život v otázkach a zvolaniach. Život človeka rozdelil do piatich období a zaujímavými otázkami a zvolaniami ich šikovne a nadčasovo opísal. Posúďte sami...
Mládi. Na vodku máš ještě plno času! Pohovořte o souslednosti časové! Na tohle je brzy, moc brzy, mladý muži! Ve vašich letech jsem o něcem takovém neměl ani tušení! Ale před tátou se zatím kouřit bojíš, co? Taková ostuda! Pozdravuje tě Ninočka! Berete Júlia Cézara! Tady je ut consecutivum? Ach, duše moje! Nechte mě na pokoji, mladý pane, nebo...to řeknu vašemu tatínkovi! Nono...ty lišáku! Výborne, už mi rostou fousy! -Kde? Ty sis namaloval, a ne že ti rostou! Nadine má nádhernou bradičku! V jaké jste teď třídě? Ale znám! Byl jsem u ní! Jo tak to ty? A proč si hraješ na skromnýho? Dejte mi cigaretu! Kdybys tak vědel, jak moc ji miluji! Je božská! Až dostuduju gymnázium, ožením se sní! To není vaše věc, maman! Tyto své verše věnuji vám! Nech si aspoň jednu cigaretu! Opakovat, opakovat! Bravo. Ty jsi opravdu nikdy nečetl Borna? To není cosinus, to je sinus! Kde je tangenta? Soňka má ošklivý nohy! Napijem se? Hurrá, už jsem dostudoval! Žením se, tati! Já ale dal slovo! Kdepak jsi to nocoval?
Za tie roky sa toho až tak veľa nezmenilo:-D